Rovnováha neboli balanc

Rovnováha neboli balanc

V příštích několika lekcích budeme hledat a napravovat rovnováhu jednotlivých částí našeho těla a také nacházet, jak si pomoci od bolesti. Nejprve opět zopakujeme, jak je důležité držení těla. Budeme zkoumat, jak držíme „balanc“ a také ho napravovat. Jde o to, umět zaujmout a udržet optimální klidovou polohu, naučit svaly spolupracovat ve stoji, sedu, chůzi. Ideálně by osa našeho těla měla vést od týlní kosti, dotýkat se hrudní kyfózy, pokračovat mezi hýžděmi středem mezi koley a končit ve spojnici pat.  Tuto definici však nelze brát jako normu. Záleží, jak u každého jednotlivce probíhal vývoj. Nejrychlejší motorický rozvoj je v 1. roku života, dalším důležitým mezníkem je doba nástupu do školy, pak puberta a také těhotenství. Definitivní držení těla, postoj nastává mezi 17. a 20. rokem života, po dokončení růstu.

Nikdy však není pozdě usilovat o individuální optimální stav spojený s držením těla. Stabilizovat svaly, aby pracovaly v rovnováze s minimálním úsilím. Pak dochází také k optimalizaci vnitřních orgánů a k psychické a sociální pohodě. Změnou polohy těla se mění i těžiště. Vždy však platí, že je třeba vytáhnout páteř, volně spustit ramena, otevřít hrudník a zaujmout střední pozici pánve. Nesprávně vytvořené pohybové stereotypy znamenají neekonomické využití svalů. Používáme je v nesprávném pořadí, v nerovnovážném zatížení, nastává porucha koordinace. Účelem správného držení těla je nepřetížení svalů, úponů a kloubů.

Následkem sedavého způsobu života, stresu, špatné životosprávy je, že některé svaly slábnou, jiné se přetěžují, některé zkracují. Vzniká napětí ve svalech, zkrácení vazivové složky a omezený rozsah pohybu. Snižuje se kondice, stav oběhového a dýchacího systému. Jóga nám pomáhá napravovat tyto disbalance.

V józe se učíme ovládat centrum těla. Pánevní dno je soubor svalů, které tělo zavírají zespodu. Posílené pánevní dno podporuje stabilitu celého těla, zabraňuje inkontinenci a také umožňuje správné provádění všech pohybů, sportů, ale i běžné chůze. Pro podporu dobré stabilizace je důležité mít pevné břišní svaly. Především ty, které jsou hluboko v dutině břišní. Jedná se o sval příčný břišní, který prochází v břiše z jedné strany na druhou a vytváří pas. Představa jeho aktivace je lehké vytlačení břišních svalů směrem k pupíku. (Nejedná se o vtažení či vyboulení břicha). Při správné aktivaci břišních svalů, bránice a dna pánevního se optimálně zapojují svaly zad (hluboké) a nitrobřišní tlak může zvnitřku dobře podepřít bederní páteř tak, že povrchové svaly zad nejsou přetíženy a záda pak nebolí.

Pro správnou stabilizaci těla je nutná posloupnost zapojení a správné postavení hrudníku, schopnost aktivace bránice, správná časová souslednost zapojení bránice a břišních svalů. Stabilizace je automatická, neuvažujeme o ní, ale vlivem mnoha faktorů může být zapojena špatně. Proto se aktivaci musíme nejprve vědomě naučit, posléze po mnohých opakováních si centrální nervový systém přebuduje původně nesprávné stereotypy na nové a ty zakomponuje do automatického řízení. Správné držení těla je uloženo v mozku jako program a je integrován do všech pohybů.

Centrum těla v józe charakterizují tělní zámky – bandhy. Pro cvičení  jógy je důležité pamatovat na zpevnění dna pánevního a hráze (mulla bandha) v oblasti spodní části těla. Jedná se o stažení svěračů, a to přední i zadní strany a jejich zvedání - tažení směrem nahoru. Takto aktivní je pánevní dno většinou na konci výdechu, kdy dochází k jeho aktivaci. Současně s tím pracují všechny svaly oblasti břicha (uddijána mudra). S výdechem se všechny svaly, jak břišní, tak pánevního dna stahují směrem pod pupík a vytváří tak pevné místo. Dochází ke spojení celého těla v jednom místě. Tato fyzická podpora těla, především bederní páteře, je nutná ve všech pozicích. Navíc toto zpevnění udržuje energii v těle a nenechá ji spodními otvory uniknout. Tuto energii otáčí směrem vzhůru (ápána), aby došlo k propojení všech energií v těle. Toto místo je centrem těla, centrem pohybu. Třetí bandha se nachází v oblasti krku. Její provedení je spuštění brady směrem do klavikulární jamky, lehké přitlačení a zasunutí brady vzad (džalandhára bandha). Tato bandha se používá často při zádržích dechu a také při dechu udždžají.

Takže v praxi postupujeme takto. Při cvičení plynule, jemně a klidně dýcháme, vnímáme osu svého těla, kterou je páteř a tu protahujeme za temenem a za kostrčí do dálky, vnímáme centrum těla (pánev a podbřišek). Snažíme se vycentrovat tělo z pánve, udržujeme aktivní dno pánevní a podbřišek, protože na stabilním trupu se rozvíjí stabilita končetin a naopak. Vnímáme celý prostor válce jako jeden celek – břicho a hrudník. Prostor by se měl rozvinout, ale zůstat elastický a přizpůsobovat se. Uceleně vnímáme celé tělo.

Na první pohled náročné a složité, ale to všechno už nacvičujeme třetím rokem a praxe není tak komplikovaná jako slovní popis. Vše se stává přirozeným a automatickým.

podle www.jogadnes.cz