Jednou z podmínek zachování životaschopnosti lidského těla je udržování určité acidobazické (kyselino-zásadité) rovnováhy. Krev by měla být lehce zásaditá, to znamená, že pH krve by se mělo pohybovat mezi 7,32-7,42, což se velmi blíží neutrální hodnotě. K udržování této rovnováhy má tělo několik mechanismů.
Konzumováním stravy složené z nevhodných potravin a v nevhodných množstvích můžeme tuto rovnováhu nebezpečně narušovat vychylováním do kyselé oblasti. Organismus je potom jen s námahou udržuje. Vychylování směrem ke kyselé reakci, to je překyselováním organismu, je velmi škodlivé a dnes u lidí velmi časté. Překyselování způsobuje postupné poškozování orgánů, pocit únavy, deprese a přispívá ke vzniku řady nemocí.
Kyseliny si tělo vyrábí nepřetržitě. Svalovou námahou se tvoří kyselina mléčná. Je-li námaha mírná, organismus stačí tuto kyselinu neutralizovat. Při velké námaze vzniká překyselení svalů, případně celého organismu, což může způsobit i smrt.
Při sedavém zaměstnání se tělo okyseluje a po pěti hodinách práce v uzavřené místnosti může pH moči klesnout ze 7,5 až na 5. Pohybem na čerstvém vzduchu se krev dobře prokysličí, některé organické kyseliny se metabolizují na kysličník uhličitý, a tím se vydýchají. Obnoví se neutrální pH moči i tkání, zmizí pocit únavy a zlepší se celková nálada člověka.
Pro udržování správné acidobazické rovnováhy je důležitý správný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin ve stravě. Ze stravy má být krev plynule zásobována zásaditými prvky pro neutralizaci všech kyselých toxických odpadů z metabolismu. Vzniklé kyseliny, které se neokysličují až na vodu a CO2, váží zásady. Potrava má být proto vždy lehce zásadotvorná. Obsahuje li mnoho kyselinotvorných potravin, musí organismus čerpat zásadité prvky ze zubů a z páteře. Nadbytek zásadotvorných potravin však nepůsobí nepříznivě a zásadité prvky se postupují zásadomilným žlázám (játra, slinivka břišní, střeva). Tyto žlázy vylučují velké množství zásaditých šťáv. Játra vytvářejí 0,5 až litr žluči s H 7,6, slinivka břišní 1-2 litry, střeva 1 litr trávicích šťáv denně.
Mnoho kyselin se vylučuje i stolicí a pokožkou při pocení. Překyselení tedy acidoza je pro náš organismus nejnebezpečnější.
Na odstranění překyselení se podílí několik orgánů. Jsou to především plíce, které neustále (ve dne i v noci) vylučují kysličník uhličitý, který vzniká při mnoha metabolických pochodech v těle a ve vodním prostředí představuje slabou kyselinu. Činnost plic můžeme velmi podpořit pohybem na čerstvém vzduchu. V tom spočívá jeho velký význam a nutnost pro zdraví a pocit svěžesti.
Druhým orgánem, který vylučuje mnoho kyselin, jsou ledviny. I jejich činnost podporuje pohyb, zejména takový, při němž dochází ke stahování břicha, a tím k mechanické masáži ledvin. Jejich funkci stimuluje i pití dostatku tekutin v malých množstvích v průběhu dne. Velmi dobře stimuluje činnost ledvin teplá voda s citronem.
Ledviny mají důležitou úlohu při udržování acidobazické rovnováhy těla.
Třetím orgánem zúčastňujícím se na odstraňování kyselin je pokožka. Je to největší orgán člověka. Kyseliny vylučuje pocením. Pro zdraví je prospěšné, když se každým den dobře zapotíme (krátký běh, tělesné cvičení, práce nebo jiná fyzická námaha, sauna). Při pocení vylučuje pokožka i mnoho jiných škodlivých látek z těla (škodlivé těžké kovy, chlorid sodný a jiné).
Hodně kyselin vylučuje do stolice i tlusté střevo. Nestačí-li všechny orgány tyto nadbytečné kyseliny odstranit, organismus použije i ostatní východy z těla a zbavuje se kyselin různými výtoky a vyrážkami. To však není žádoucí.
V případě, že ani všechny protikyselinové mechanismy organismu nestačí neutralizovat acidózu, ukládá tělo přebytečné kyseliny ve formě sloučenin tam, kde škodí tkáním co nejméně. To však může vést ke vzniku takových onemocnění jako je dna, ledvinové a žlučové kameny, svalové a kloubové revma. Při dlouhodobém překyselování organismu se vyčerpávají rezervy zásad v tkáních a nastává demineralizace kostí. Vyčerpávají se zásoby vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku. Metabolické reakce potom probíhají ve tkáních velmi špatně a organismus je náchylný k mnoha nemocem. Odvápnění způsobuje kazivost zubů a pórovitost kostí. Tepny a žíly postupně ztrácejí elastičnost, jsou křehké a snadno praskají. Mohou vzniknout i křečové žíly. Organismus se stává náchylný k nemocem a již malý náraz chladu, který by měl být bez následků nebo se omezit na banální rýmu, přechází do těžkého onemocnění.
Strava působí překyselování těla z několika příčin: nedostatečné žvýkání potravy, nadvýživa, přivádění příliš malého množství tekutin do organismu, poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin v jídle.
Acidobazickou rovnováhu v těle ovlivňují i emoce a jednání člověka. Zásadotvorně působí odpočinek, spánek, cvičení, pobyt na čerstvém vzduchu, radost, smích, přátelský rozhovor, záliby a láska k lidem. Kyselinotvorně působí obavy, strach, hněv, nenávist, zloba, sobectví, pomlouvání a klevetění.
Tradičním základem výživy člověka je obilí, které působí mírně kyselinotvorně. A enzymy v našich ústech i ty, které vylučuje slinivka břišní, jsou uzpůsobeny k jejich trávení. Pokud přijímáme celá obilná zrna, pak prostřednictvím jejich složení jsou daleko méně kyselinotvorná než jednoduchý cukr. I obiloviny mají mezi sebou vzájemnou škálu kyselinotvornosti. Mezi nejméně kyselinotvorné patří jáhly, ale i ony v kombinaci s jednoduchým cukrem nebo ovocem, zejména je-li tato kombinace často, mohou přivodit problémy.
Na doplnění potřebných aminokyselin pro stavbu kvalitní bílkoviny používáme různé druhy luštěnin. Vzájemný poměr v nich obsažených minerálů a způsob metabolismu dává, stejně jako u obilí, lehce kyselou reakci.
Jedinou a nenahraditelnou zásadotvornou složkou stravy je zelenina. Také ona má mezi sebou rozdíly. Zelí a kapusta jsou nejméně zásadotvorné, když stále zůstávají na této straně stupnice. Důležitá je nejn vlastní rekce potravin, ale také jejich úprava, která může ovlivnit jejich kyselost a zásaditost. Vaření urychluje oxidaci, a tak chceme-li, aby si zelenina uchovala svou zásadotvornost, je nutné ji konzumovat bezprostředně po uvaření. Skladovat vařenou zeleninu, byť v ledničce, není příliš vhodné Naopak mléčné kvašení upravuje zeleninu na zásadotvornou. Právě zelí, které jako mléčně kvašené je nejznámější, posouvá kvašením svou rekci ještě více do zásadotvorného pásma. Spolu s mořskou zeleninou patří mezi nejlepší činitele, kterými můžeme vytvářet pro své buňky správné pH.
Olejnatá semena – lněná, sezamová, slunečnicová, dýňová – jsou zásadotvorná. Výjimkou, díky svému obsahu tuku a množství fosforu, je mák. Mnohé to nepřekvapí, neboť po máku pálí žáha. Na rozdíl od semen jsou oříšky, kromě mandlí kyselinotvorné.
Ovoce, pokud ho jíme jako dezert, nezávisle na obilovinách, působí na naše pH vyváženě. Jinak se chová ve společném jídle s obilovinami a tukem. Většina má své zkušenosti s „pálením žáhy“ po švestkových knedlících. Trávení ovocného cukru (fruktózy) a obilných škrobů vyžaduje jiné podmínky.
Podtitul výše uvedené knihy zní Harmonický poměr kyselin a zásad – základ zdraví organismu. Kniha pojednává o tom, že vnitřní prostředí těla má být zásadité. Co všechno si způsobujeme překyselením, jak lehké je vyléčit se očistou od kyseliny a taky o tom, že člověk je naprogramovaný na 130 roků života. Kniha vysvětluje, že podstatou většiny chorob je překyselení. Všech 87 chorob je zde popsáno. Je zde vysvětleno, jak nepřirozené stravovací návyky způsobují, že podíl zásad v našem těle je stále příliš nízký. Taky nám radí, co můžeme udělat, abychom své hospodaření s kyselinami a zásadami opět uvedli do harmonie. V knize jsou užitečné informace ohledně stravování, dýchání, pohybu, duševní hygieně, vodě a další.
Celou knihu v elektronické podobě, přeloženou do slovenštiny vám můžu na požádání poslat na váš email.
kyselinotvorne potraviny.doc (145,5 kB)
Rozdělení potravin na kyselinotvorné a zásadotvorné.pdf (430,2 kB)