Jak vnímáte bolest?

Jak vnímáte bolest? Snažíte se z ní poučit? Nebo za každou cenu a co nejdříve se jí zbavit? Bolest je dobrodiní, je naše učitelka. Když se říznete do prstu při krájení chleba, říká „nebyl  jsi opatrný“. Varuje nás před chybným jednáním. Když s bolestí bojuji, nenaučím se nic. Když ji vnímám jako něco negativního, zbavuji se možnosti dozvědět se, jak zlepšit jednání. Každá bolest, každá nemoc, každý úraz mě má chránit před mým vlastním nesprávným jednáním.

Každá bolest a nemoc má příčinu materiální a duchovní. Je poselstvím naší duše, átmánu – abychom použili jógovou terminologii.  Prostě toho v nás, co to s námi myslí vždycky dobře. Co je součástí vesmírného vědomí a stejně tak jako vesmír neustále udržuje rovnováhu. I naše duše se chce rozvíjet, dosáhnout souladu, vyhýbat se stresu, milovat. Pokud toto ignorujeme, varuje nás symptomy nemocí, úrazy. Říká, že něco ve způsobu života není v pořádku, něco neladí.

Místo abychom rozluštili toto poselství, změnili jednání, dovolíme lékařům vyříznout, odstranit chemií a podstatu poselství tím nemáme možnost pochopit. Stáváme se součástí obchodu s pacientovým utrpením. Jde o to, převzít odpovědnost za své zdraví. Soustředit se na změnu života, na nový vývoj, na co se můžete těšit. 

Uvědomit si bolesti znamená zbavit se jich.

Podle Clemens Kuby – Léčení, zázrak v nás